Naše příroda, ročník 2015, číslo 4

Projíždíme Dalmácií od Zadaru k Šibeniku a zhruba v půli cesty, u obce Pakoštane, naše rychlost spontánně klesá. Jadranská magistrála tu několik kilometrů vede jen po uzoučkém pruhu pevniny, v těsném sevření dvou velkolepých vodních ploch. Zprava nás objímá půvabné pobřeží Jadranu s vodou průzračnou jako křišťál, zleva pak břehy Vranského jezera, největšího přírodního jezera v Chorvatsku. Příroda tu trochu "čarovala" a dala vznik krasovému jezeru těsně u moře. Voda jezera je mírně slaná a jeho hladina sezónně kolísá. V tak unikátním prostředí vzniklo mnoho biologicky cenných stanovišť se sladkovodní i mořskou faunou a flórou zároveň. Okolní mokřady jsou domovem především vzácných a ohrožených druhů vodních ptáků, proto jsou chráněny dokonce i Ramsarskou úmluvou.

Pozoruhodné Vranské jezero aneb O živých pokladech...

Text : Alena Říhová / Foto: Alena a David Říhovi

Od moře přes borovice, víno a olivy rovnou do rákosí

Od moře k Vranskému jezeru vede úzká silnice. Líně se vlní úrodnou krajinou směrem do vnitrozemí. Na políčkách s vinnou révou a olivami se obvykle i ve vedru lopotí chudí zemědělci a kolem nich už nedočkavě krouží mlsní rackové. Někdy jich tu bezostyšně hodují celá hejna. Za příjemným borovým hájem, v němž hlasitě koncertují cikády, a kempem Crkvine pokračujeme po krátké pěšině lemované nádherně rozkvetlými keři mnišského pepře (drmku obecného). Postupně se před námi otevírá rozlehlá vodní plocha. Mělké břehy jezera obrůstají husté lány rákosu obecného. V deštivějších obdobích se voda vylévá z břehů a přilehlou rákosinu zaplavuje. V obdobích sucha jezerní hladina naopak výrazně ustupuje, obnažuje široké kamenité plochy a na nich zanechává nespočet mělkých jezírek. Po rozpálených kamenech se tu pak svižně prohánějí ještěrky. V pozadí jezera se rýsuje pahorkatina. Opravdu krásné panorama.

Ačkoliv je rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) neposeda, se snídaní se na chviličku zastaví