Naše příroda, ročník 2016, číslo 4

Ozdobou mnohých našich horských oblastí jsou působivé kaskády a vodopády – „stříbrné stužky“ hor. Ty nejvyšší i nejnavštěvovanější najdeme na území Krkonošského národního parku, rovněž v Jeseníkách se mnohé horské túry proplétají kolem bystřin zčeřených romantickými vodopády. Také na území třetího nejvyššího pohoří České republiky – Králického Sněžníku (1 424 m) – patří nejen vodopády, ale i mnohé další zajímavosti „okolo“ vodních toků k největším pozoruhodnostem zdejší přírody.

Text a foto: Jan Vítek

Celé pohoří je tak trochu hydrografi ckou raritou. Voda z jeho svahů se totiž rozlévá do různých stran našeho kontinentu – přesněji řečeno, odtéká do tří moří – a Králický Sněžník proto bývá často nazýván „střechou Evropy“. Uzlovým bodem vlastního rozvodí však není hlavní vrcholek, ale návrší Klepý (1 144 m) na jihu hraničního hřbetu pohoří. Polští sousedé jej obdařili přiléhavým názvem Trójmorski Wierch, naše pojmenování Klepý nebo Klepáč zase bylo inspirováno občasným „klapotem“ rozpadajících se kamenů pod skalnatým vrcholkem. Ten je nyní zvýrazněn volně přístupnou rozhlednou. Bystřiny spadají z Klepého do údolí horního toku Moravy v povodí Dunaje a úmoří Černého moře, na západním polském svahu pramení Kladská Nisa, náležející do povodí Odry a úmoří Baltu, a z jižního temene odtéká Lipkovský potok, záhy vtékající do Tiché Orlice v povodí Labe a úmoří Severního moře. Podobných „trojmoří“ bychom v Evropě už moc nenašli – dvě další jsou například ve švýcarských Alpách.

Kaskádami – s velkým „K“ – spadá Prudký potok