Naše příroda, ročník 2016, číslo 6

Jen stěží bychom našli někoho, kdo navštívil Lednicko-valtický areál, prohlédl si v něm pozoruhodné stavby z dob panství Liechtensteinů, aniž by si přitom v okolí povšiml celý tento prostor obepínajících gigantů dubů letních. Ačkoli mnoho z těch, u nás v této velikosti velmi vzácných stromů na tom není dnes zdravotně nejlépe, jak se o tom dále zmíním, přesto řada je dosud vitálních a jejich věk jim naopak na kráse výrazně přidává. Proto je návštěvníci tohoto krásného přírodního zátiší s obdivem obcházejí a často na ně míří fotoaparáty. Tak nevšední stromy dovedou hodně zaujmout. Svědčí o tom rovněž mé nedávné letní setkání s jednou rodinou u zámečku Pohansko. Všichni její členové navštívili celý areál už několikrát, a přesto se pokaždé nejvíce těší právě na toulky po nivních loukách pod těmito duby. „Různých krásných hradů a zámků je u nás spousta, ale taková báječná stromiska jsou jenom tady,“ říkala s nadšením paní té rodiny. A měla pravdu.

Text: Mladen Kaděra / Foto: Jiří Klváček

Určitě si leckdo pomyslí, čemu lze vděčit za to, že se takové množství obrovských starých dubů uchovalo u nás právě jen na jihu Moravy. Zde se totiž skloubily dvě pro existenci těchto stromů rozhodující příčiny. Tou první je jednak jejich někdejší záměrné „udržovací pěstění“ v bývalých lužních pastevních lesích (až později rovněž v částech umožňujících jak luční drobnou pastvu, tak i větší sklizeň sena) v dnešních polesích Soutok a Valtice, jednak péče o staré stromy v okolí Lednice v souvislosti s vybudováním rozlehlého krajinářského zámeckého parku, jinde i u saletů nedaleko luhu (NPP Rendezvous). A tou druhou je takřka ideální stanoviště, tj. teplá slunná poloha, vhodná půda, okolím neomezovaný růst a donedávna dostatek vody ze záplav.

Jedním z nápadných atributů vzhledu dubu letního jsou jeho
křivolaké větve, při solitérním růstu někdy s větvemi
ohýbajícími se až k zemi. Dub na snímku v popředí má
obvod kmene 600 cm, dub vlevo za ním 580 cm