Naše příroda, ročník 2016, číslo 6

Krajinný ráz většiny našich pohoří dokreslují skalní útvary z rozličných hornin, místně zvané „kameny“. Mnohé patří k významným dominantám a orientačním bodům v horském terénu, často zaujmou i bizarním tvarem, a tak není divu, že jsou opředeny dávnými pověstmi a lidovými zkazkami. Kdo by neznal krkonošské Dívčí, Mužské či Polední kameny, Pytlácké kameny v Jizerských horách či jihočeský Dívčí kámen nad hlubokou zátočinou Vltavy?

Text a foto: Jan Vítek

Také jedno z našich nejskalnatějších pohoří – Hrubý Jeseník – oplývá spoustou kamenných hříček, z nichž mnohé patří k oblíbeným cílům horských výšlapů i hlavním zajímavostem Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Většina z jesenických „kamenů“ se vytvořila v rozličných krystalických horninách (zejména rulách, svorech, křemencích aj.) a hlavní roli při jejich modelaci sehrály především erozní a zvětrávací procesy. Nepochybně nejznámější jsou Petrovy kameny, tvořící nápadnou skalní partii v blízkém sousedství nejvyšší jesenické hory Pradědu. Je u nás jen málo míst, ke kterým se váže tolik ponurých zkazek a pověstí! Bizarně tvarované, mnohdy i do mlhy zahalené skalní seskupení kdysi docela snadno budilo představu nekalých rejů čarodějnic s pekelnými bytostmi.

Seskupení pověstmi opředených
Petrových kamenů v blízkosti Pradědu