Naše příroda, ročník 2017, číslo 1
Málokterá skupina živočichů doznala koncem křídy takového evolučního úspěchu jako mosasauři. Během pouhých několika milionů let se z poměrně malých, hadovitých ještěrek průměrně přizpůsobených k životu pod vodní hladinou vyvinula mnohametrová a mnohatunová monstra; skvělí plavci, kteří doslova ovládli mořské ekosystémy. Avšak přestože jsou mosasauři předmětem velmi aktivního výzkumu, stále je zde řada otázek, na něž v současné době neznáme uspokojivé odpovědi. Mosasauři jsou povětšinou považování za mořské příbuzné varanů, kteří nejčastěji dorůstali do ohromné, snad až sedmnáctimetrové délky. Skutečnost je však – jak už to v paleontologii bývá – trochu jiná. S varany mosasauři blízce spřízněni s největší mírou pravděpodobnosti nejsou a ohromných rozměrů dosahovalo pouze několik málo druhů. Jelikož byly pozůstatky mosasaurů objeveny i na území České republiky, je jistě vhodné se s touto skupinou fascinujících vládců křídových moří a oceánů blíže seznámit. Co tedy o mosasaurech víme? Odkud se vzali, jaké skupiny existovaly a jaký vedli mosasauři způsob života?
Text: Daniel Madzia
První dobře zdokumentované pozůstatky mosasaurů byly objeveny v roce 1764 poblíž nizozemského města Maastricht. Skutečně významné se však ukázaly teprve zkameněliny nekompletní lebky objevené mezi lety 1770 až 1774. Tento materiál dostal o několik desítek let později vědecké jméno Mosasaurus hoff manni. Jak je nejspíš zřejmé, právě na základě jména tohoto živočicha byla o několik dalších desetiletí později pojmenovaná celá skupina (Mosasauridae). Mosasaurus hoff manni, jež žil na samotném konci křídového období před přibližně 70,5 až 66 miliony let, byl přesně takovým obratlovcem, jakého si představíme, když diskutujeme o „mosasaurech“. Jednalo se o ohromné zvíře s délkou přesahující 15 metrů a čelistmi tak masivními, že ho automaticky řadily na samotný vrchol potravního řetězce.
Malý aigialosaur druhu Opetiosaurus bucchichi.
Podobně vypadali předci mosasaurů.
Autor: Michael B. H. (licence: CC BY-SA 3.0)