Naše příroda, ročník 2017, číslo 2

Na příchod jara se těší bezpochyby každý z nás, kdo si uvědomuje, co to bude pro něho i pro přírodu znamenat, jak se vše změní k lepšímu, a že se už konečně zbavíme zimy se všemi jejími problémy. Část naší živé přírody si jistě také uvědomuje, že něco takového přijde, a další to aspoň tuší. A když ta změna konečně přijde, bude na ni reagovat celá příroda bez rozdílu, a to každý její člen svým způsobem.

Text a foto: Přemysl Pavlík

Louky, keře a stromy pokryje nová svěží zeleň, některé z nich i množství květů. V semenných letech se v korunách smrků objeví na koncích větví nápadné červené květy, připomínající svíčky na vánočním stromečku. Zatím na to nevypadají, ale vlastně to jsou budoucí šišky, které se příští jaro po dozrání otevřou a vysypou svou úrodu okřídlených semínek. Kytky se pochlubí vonícími květy a na nich pak budou předvádět svou krásu více či méně pestře vybarvení motýli. Noční motýli, jejich housenky a někteří brouci se svými potomky mohou naopak velmi nemile překvapit množstvím, v jakém se tu objeví, a také svou velkou chutí k jídlu. Ptáci nás potěší písničkou a veverky se projeví vzájemnými divokými honičkami při námluvách. Lesní parohatá zvěř jako jelen, srnec nebo daněk již ozdoby své hlavy shodili a začíná jim vyrůstat paroží nové. Námluvy si srnci odbyli už během léta, jeleni a daňci na podzim, lišky v zimě, a tak teď bude jen na jejich samičkách, aby oslavily a zdůraznily důležitost a přínos jara tím nejkrásnějším možným způsobem – totiž tím, že přivedou na svět nové pokolení. To ostatně čeká i všechny ty, kteří v lese žijí a kterým je les domovem.

Včelám medonosným vděčíme hlavně za med, ale velkou měrou
na nich závisí i výše úrody nejen sadařů, ale i zemědělců