Naše příroda, ročník 2017, číslo 2

V délce úctyhodných 90 km se od soutoku Moravy s Dunajem u Děvína až k Novému Mestu nad Váhom táhne monumentální horská hradba Malých Karpat, která převyšuje okolní nížiny o více než 500 m. Nejkouzelnějším ročním obdobím tu bývá jaro, kdy na bělostných vápencových skalách i v prosvětlených listnatých lesích rozkvétají spousty vzácných květů a souvislé porosty bučin se mění v jednolitý zelený koberec.

Text a foto: Martin Janoška

K nejvděčnějším místům Malých Karpat patří vápencové partie. Je na ně vázán členitý reliéf, který potvrzuje, že Malé Karpaty patří do stejné V délce úctyhodných 90 km se od soutoku Moravy s Dunajem u Děvína až k Novému Mestu nad Váhom táhne monumentální horská hradba Malých Karpat, která převyšuje okolní nížiny o více než 500 m. Nejkouzelnějším ročním obdobím tu bývá jaro, kdy na bělostných vápencových skalách i v prosvětlených listnatých lesích rozkvétají spousty vzácných květů a souvislé porosty bučin se mění v jednolitý zelený koberec. „rodiny“ horstev jako jsou Vysoké a Nízké Tatry či Malá nebo Velká Fatra. Velkolepou podívanou skýtají především skalnaté vrcholy nejvyšších kopců, k nimž patří Záruby (768 m), Vysoká (754 m), Vápenná (748 m), Jelenec (695 m) a Čierna skala (662 m). Ničím nerušené, místy až závratné pohledy na koberce malokarpatských bukových lesů i výhledy do zamlžených dálek okolních nížin patří k nezapomenutelným.

Na vrcholu Vysoké