Naše příroda, ročník 2017, číslo 2

Jihomoravské Bořetice vábí návštěvníky především opojným vínem. A tamní sklípky již delší čas čelí silnému náporu všech kategorií turistů. Pokud vás sem tedy někdy zavane nezřízená vášeň pro dobrý mok, tak vám nyní nabízíme příležitost, jak si po dlouhém večeru hezky vyčistit bolavou hlavu.

Text a foto: Jakub Hloušek

Od kvasinky na rozhlednu

Nejdůležitější a nejznámější viničné tratě se táhnou na úbočích Kraví hory. Přímo pod ní se pak rozprostírají zdejší sklepní uličky. Těsně s příchodem nového milénia tu místní vinaři vyhlásili Svobodnou spolkovou republiku Kraví horu. Původně recesistická akce se stala úspěšným marketingovým tahem. A zejména během burčákové sezóny zde skutečně proudí davy. Nicméně bořetické sklípky byly hojně obletovány už mnohem dříve. Nynější masový turismus se ale může negativně projevit na autenticitě, další doprovodný jev představuje vyšší cenová hladina než v ostatních okolních obcích. Každopádně ovšem procházka kolem vtipně pojaté celnice, sídla republikové vlády i kuriózního pomníku věnovanému vinné kvasince rozhodně zvedne náladu. Od sklípků směřuje několik přístupových tras k samotnému vrcholu Kraví hory. Tam se tyčí volně přístupná rozhledna. Ta okouzlí dokonalým výhledem. Těsně okolo ní se táhnou úhledné řádky vinohradů, které z ptačí perspektivy dostanou úplně jiný ráz. Opodál se rýsují stavení Bořetic, po straně se vlní pahorky s bělostnými chalupami půvabné vinařské vísky Vrbice. Směrem k jihu se následně otevírá rovina Dyjsko‑svrateckého úvalu se siluetou Pálavy, v severní části zase převládají souvislé lesní porosty. U jejich okraje září do dáli dobře patrná boží muka.

Rozhledna na Kraví hoře. Za silnějšího větru pocítí návštěvníci
v nejvyšším patře mírné chvění