Naše příroda, ročník 2017, číslo 5

Losi z našeho území vymizeli na přelomu 15. a 16. století. Arcivévoda Ferdinand Tyrolský se v polovině 16. století pokusil o jejich zpětné vysazení na Křivoklátsku. Neúspěšně. K dalším pokusům, žel taktéž neúspěšným, došlo během 17. století. V posledních desetiletích se losi do České republiky sami znovu pozvolna vrací, ale „na růžích ustláno“ u nás stále rozhodně nemají.

Text a foto: Denisa Mikešová

Tragédie losů u Brna

V červnu loňského roku se na jihovýchodním okraji Brna (Černovice‑Slatina) odehrálo velké drama. Pravděpodobně z Polska sem doputovala losí samice s mládětem. Losice se pohybovala kolem frekventované silnice, která se pro ni stala nepřekonatelnou překážkou. Policisté se ji pokusili obklíčit na koních, a když se to kvůli nepřehlednému terénu nepovedlo, veterinář z vrtulníku samici uspal. Teprve druhý den si policejní hlídka všimla mláděte a hon se opakoval. Obě zvířata po odchytu uhynula. Několikahodinové manévry houfu hasičů a policistů kolem vyčerpaných losů vyvolaly kritiku řady odborníků, kteří mají s velkými zvířaty a s jejich odchytem zkušenosti. To, že samice už takřka nereagovala ani na přítomnost vrtulníku, svědčí o tom, že mlela z posledního a upadala do letargie. Losi jsou totiž na stres značně citliví a v situacích, kdy se cítí ohroženi, je jejich přirozeným obranným mechanismem netečnost a kolaps. Tím se chrání před bolestí, když jsou například napadeni predátory. Pro divoká zvířata je stejně stresující i „obyčejný“ odchyt; pro samice s mláďaty obzvlášť.

Losy si lze prohlédnout v Národním parku Bavorský les na německé straně Šumavy