Naše příroda, ročník 2019, číslo 1

Potápění mezi stovkami drobných sladkovodních medúz patří pro mě mezi jeden z nejúžasnějších zážitků v našich vodách. Připadáte si s nimi, s trochou nadsázky, jako ve sladkovodním Jezeře medúz na ostrově Palau.

Tam si ale může dovolit jet málokterý Čech. Zato „naše“ medúzky (medúzka sladkovodní – Crespedacusta sowerbyi) můžete obdivovat s trochou štěstí každý rok. Vzhledem k jejich velikosti je člověk mezi nimi jako přerostlý plejtvák a je třeba pomalých pohybů, abyste jim neublížili. Zkušený potápěč, který se v klidu vznáší ve vodním sloupci, může být za příznivých podmínek těmito drobnými tvorečky během pár minut zcela obklopen a užívat si jejich eleganci, klid a sledovat jejich jednoduchou techniku lovu. Zvláštní je, že přestože jich mohou být v jednom metru krychlovém vody desítky, máte z nich pocit, jakoby se mohly navzájem vidět. Všimla jsem si toho, když jsem se snažila vyfotit více medúzek najednou u sebe: zkrátka to bylo velmi obtížné. Udržují si mezi sebou, jako každý správný dravec, uctivou vzdálenost. Milují slunce. Nejvíce jsem jich vídala uprostřed lomu v místě, kde bylo dost světla. Stejně tak jsem si ale všimla i velkého množství „vodních blech“ – zooplanktonu, za kterým se medúzky vydávají.

Malý predátor padá prostorem a čeká, zda zavadí o něco k snědku.