Ztraceny v ledovém království

Přežít nevlídnou zimu dá maličkým tvorečkům zabrat. Právě o tom si ptačí drobotina dennodenně švitoří od podzimu do jara na každičkém rohu. A tak není divu, že mnozí drobní opeřenci se už na sklonku léta houfují a hned s podzimem odlétají do teplejších krajin za lepším živobytím. Přesto jich nemálo na zimu zůstává doma. A za dlouhých adventních večerů jim pak společnost dělává ptačí návštěva ze severu, která u nás nachází azyl před tamními krutými mrazy. Pojďme se teď spolu podívat kupříkladu za pěnkavami, které se nám právě teď potulují pustou zimní krajinou.

Kdo v noci nespí

První, kdo vás pravděpodobně napadne – zvláště bydlíte-li v některém z našich historických měst – bude zahraniční turista, jehož noční aktivita bývá obvykle slyšitelná na značnou vzdálenost. Hned potom si ale zcela určitě vzpomenete na noční ptáky, podle kterých vznikly nejen přezdívky flamendrů, ale také pracovitých pekařů, kteří pro své noční zaměstnání – aby lidé měli po ránu čerstvý chléb a rohlíky obzvláště dobře vypečené – dostali přízvisko „sůvy“. Bohužel, pekaři, kteří by nás zásobovali čerstvým pečivem, jsou na vymření – místo toho nakupujeme v supermarketech pečivo ze zmražených polotovarů – a nejinak je tomu i s mnohými opravdovými nočními ptáky. Podívejme se ale na noční život živočichů a jejich denní – nebo přesněji cirkadiánní – rytmus vůbec, poněkud blíže.

Opeření vystěhovalci: vrabec polní

Kdybychom měli zvolit jeden druh jako symbol ptačího vetřelce, kdo by se jím nejspíš stal? Nad odpovědí nebude jistě váhat nikdo, kdo měl příležitost navštívit více kontinentů: typicky je prvním opeřencem, který nám zkříží cestu po opuštění letiště, vrabec domácí. Potkáme jej často dříve než jakýkoli z místních původních druhů. A je jedno, zda je to letiště v Sao Paulu, Melbourne nebo Pardubicích. V našem seriálu tohoto invazního „krále“ vynecháme, protože u nás v České republice není druhem původním. Vrabčí čeládku ale úplně nezanedbáme: i u nás skutečně původní „bratranec“ vrabce domácího, tedy vrabec polní, je dobyvatelem, byť méně úspěšným, mnoha koutů jiných světadílů. A rozhodně stojí za podrobné povídání o jeho globálních eskapádách.

Zimoviště ptáků na Labi u Přelouče

Labe pokládáme za naši největší a nejdelší řeku. Za to, že tomu tak je, vděčíme Keltům, kteří si nevšimli, že delší a mohutnější je Vltava. Největší změny prodělalo Labe, ostatně jako většina našich řek, na počátku minulého století, kdy proběhla tvrdá regulace řeky. Důvodem byla ochrana před častými povodněmi a potřeba splavnění řeky pro lodní dopravu. Ani jedno se tak úplně nepovedlo. Právě v části řeky u Přelouče se Labe rozvodňuje dodnes a ani lodní doprava nefunguje. Stěžejní pro život na řece v této části je fakt, že zde při regulaci Labe vlivem tvrdého podloží vznikl peřejnatý úsek. Voda se okysličuje, což vyhovuje některým skupinám živočichů. Jednou takovou skupinou jsou vodní ptáci. Ti v prokysličené vodě nacházejí dostatek potravy. Důležitým faktorem ovlivňujícím v zimě život na řece je i to, že voda ani v největších mrazech nezamrzá. Tento fenomén přispívá k tomu, že se sem v zimním období stahují vodní ptáci, aby zde přečkali nejchladnější období roku.

Může nám hnědásek osikový v době sucha vyhynout?

Hnědásek osikový (Euphydryas maturna) patří ke krásným a také stále k nejvzácnějším motýlům v ČR. Obdobně dlouhodobě ustupuje v celé střední Evropě. Plošné změny v obhospodařování krajiny, zvláště pak lesa, jsou spojené se zánikem pro něj tolik potřebných světlých lesů. Právě tyto lesy byly nejčastěji převáděny na vysokokmenný les. Ten je však příliš hustý, nepropouští mnoho světla a hnědáskovi nevyhovuje. Doposud přežívá na jediné lokalitě v Polabí, kde také tyto přeměny probíhaly (např. výsadba smrkových monokultur v nadmořské výšce 200 metrů). Z dlouhodobého hlediska je přežití druhu prostřednictvím jediné populace značně rizikové, a jak se ukazuje i v letošním velice horkém a suchém roce, i aktuální.

Roháč obecný

Naše příroda skýtá unikátní skvosty také v říši hmyzu. Mezi největší brouky patří majestátně vyhlížející roháč obecný (Lucanus cervus L.), který nemá pro svou velikost mezi našimi brouky konkurenci. Měří kolem 8 cm. Najdou se i jedinci ještě větší. Na jeho těle nás zaujmou parohovitě prodloužená „kusadla“, která ovšem používá jen v boji s ostatními rivaly v době páření.

Chocholouši obecní – poslední mohykáni

Starší generace milovníků přírody žijících ve městech mají jistě dodnes v živé paměti hojný výskyt chocholouše obecného. Tento nápadný a krotký druh skřivana s výraznou chocholkou býval až do počátku devadesátých let dvacátého století jedním z nejtypičtějších ptáků městské periferie. Chocholouš nechyběl snad na žádném nově vybudovaném panelovém sídlišti, běžný byl v okolí autobusových nádraží, na fotbalových hřištích nebo na rozsáhlých železničních překladištích. V zimě nebývalo ještě před třiceti lety vzácností zahlédnout u zdrojů potravy u popelnic či v okolí pekáren hejna i několika desítek chocholoušů.

Netradiční tváře zimní Pálavy

Zvát na návštěvu Pálavy v zimě působí trochu podezřele. Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace Unesco šíří svůj přírodovědný věhlas hlavně díky veliké rozmanitosti flóry a hmyzí fauny. Nic z toho tady samozřejmě v zimě k vidění není, vznikají tu však přírodní jevy a výtvory jiné, neméně vzácné a působivé.

Jak pro/u/pře/žít zimu v přírodě i doma

Zima je dlouhé období, které máme využít k odpočinku (stejně jako příroda). Někdy je to fajn, jen tak lenošit v teplíčku třeba u krbu, ale může se stát, že tě to brzy přestane bavit. A protože nuda není pro nás, najdeš zde nějaké nápady, co dělat doma, když je venku nevlídně a tma, a naopak, co dělat venku s kamarády, když je spousta sněhu a mrzne.

Česko zná nejlepší ekologické projekty roku, absolutním vítězem je pasivní dům ze slámy

V pražské Čistírně odpadních vod byly 27. října oceněny nejlepší ekologické projekty z České republiky. Absolutním vítězem jubilejního 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy v břejovicích u Prahy. Stavba využívá deš-ťovou vodu, fotovoltaiku a vytápění dřevem. Obyvatelé slaměného domu tak ročně ušetří až 40 procent pitné vody. Ekologická soutěž každoročně oceňuje nejlepší projekty usilující o ochranu přírody a úsporu energií.

Kdo zvítězil v soutěži Quarry Life Award 2018?

Krušnohorec

Poslední záznam o výskytu vlků v Krušných horách se datuje roku 1825. Posledních pár let zde byly objeveny stopy, ale šlo pravděpodobně o migrující zvířata. Letošního roku byl potvrzen výskyt těchto šelem po stržení několika ovcí poblíž Abertam a bylo pořízeno i několik záběrů fotopastmi. Já měl to obrovské štěstí, že se mi jeden krušnohorec představil osobně.

Viry a bakterie

Toto téma je na většině základních škol probíráno hned jako jedno z prvních v přírodopise (po všeobecném úvodu a tak). Jde ale o poměrně složitou záležitost, a proto je třeba ho řádně zjednodušit a spíš poukázat na praktickou stránku věci. Přece jen učivo o mikroskopickém světě, které je nutné si spíš jen představit než řádně ukázat (maximálně s pomocí internetových fotek či obrázků), je pro menší žáky náročné. Jak to s nimi tedy je?