Naše příroda, ročník 2016, číslo 6
Mechy opěvované i proklínané
„O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech.“
Ať nejde ptákům o život…
Ptákům, kteří u nás zůstávají přes zimu, můžeme během tuhých zim se silnými mrazy a s vysokou sněhovou pokrývkou pomoci přikrmováním. Podstatnější však než předkládané množství je kvalita krmiva. Pokud totiž člověk nedodrží některé zásady, může ptákům ublížit.
Divočina krocená řekou 2. díl – houbový guláš
Vykukují z hrabanky poblíž stromů, rostou na kmenech a větvích, ale někdy se objevují až na padlém dřevě nebo pařezech. Houby – nezelené, heterotrofní organismy, svou výživou závislé na dřevinách. Získávají od nich především cukry, protože si je svépomocí nedokáží vyrobit, zatímco stromy a keře jich během fotosyntézy produkují kvanta.
Duboví obři jihomoravského luhu
Jen stěží bychom našli někoho, kdo navštívil Lednicko-valtický areál, prohlédl si v něm pozoruhodné stavby z dob panství Liechtensteinů, aniž by si přitom v okolí povšiml celý tento prostor obepínajících gigantů dubů letních. Ačkoli mnoho z těch, u nás v této velikosti velmi vzácných stromů na tom není dnes zdravotně nejlépe, jak se o tom dále zmíním, přesto řada je dosud vitálních a jejich věk jim naopak na kráse výrazně přidává. Proto je návštěvníci tohoto krásného přírodního zátiší s obdivem obcházejí a často na ně míří fotoaparáty. Tak nevšední stromy dovedou hodně zaujmout. Svědčí o tom rovněž mé nedávné letní setkání s jednou rodinou u zámečku Pohansko. Všichni její členové navštívili celý areál už několikrát, a přesto se pokaždé nejvíce těší právě na toulky po nivních loukách pod těmito duby. „Různých krásných hradů a zámků je u nás spousta, ale taková báječná stromiska jsou jenom tady,“ říkala s nadšením paní té rodiny. A měla pravdu.
Jesenické „kameny“ a legendy
Krajinný ráz většiny našich pohoří dokreslují skalní útvary z rozličných hornin, místně zvané „kameny“. Mnohé patří k významným dominantám a orientačním bodům v horském terénu, často zaujmou i bizarním tvarem, a tak není divu, že jsou opředeny dávnými pověstmi a lidovými zkazkami. Kdo by neznal krkonošské Dívčí, Mužské či Polední kameny, Pytlácké kameny v Jizerských horách či jihočeský Dívčí kámen nad hlubokou zátočinou Vltavy?
Nová Cesta kolem Světa
Cesta kolem Světa patří k legendárním naučným stezkám. Hlavně asi kvůli svému jménu. Kdo by nechtěl obejít svět? Od letošního září je ve zcela novém hávu. Hodně netradičním hávu…
Divočina, bagry a ochrana přírody
Diskuze o péči o chráněná území čas od času zaujmou i širokou veřejnost – národní park Šumava toho budiž příkladem. Bohužel lze často z obou stran slyšet namísto racionálních a znalostmi podložených argumentů spíše ideové výkřiky. Přitom problematika managementu chráněných území není vůbec tak jednoduchá, jak by se možná mohlo zdát, a přístup „nechme přírodu být, ať si dělá, co chce“ nemusí být vždy tím nejlepším, který by (byť sama ochrana přírody) měla prosazovat.
Quarry Life Award 2016: Vyhlášeni vítězové 3. ročníku soutěže
V pátek 4. listopadu 2016 se uskutečnilo slavnostní vyhlášení vítězů národního kola soutěže Quarry Life Award. Akce se konala v příjemném prostředí Otevřené zahrady Nadace Partnerství v Brně. Soutěž zaměřenou na zvyšování povědomí o biologické hodnotě těžebních míst a hledání způsobů, jak tuto hodnotu dále posílit, pořádají společnosti Českomoravský cement, a.s., a Českomoravský štěrk, a.s. Vyhlášení se stalo hezkou tečkou za půlroční spoluprací týmů, porotců i pracovníků obou společností.
Přírodní památka Mašovický lom - perla Znojemska
Obnažené skalní stěny, lomová jezírka, písčiny – prostředí kamenolomů a pískoven láká mnoho druhů rostlin i živočichů, včetně těch vzácných a chráněných. Živinově chudé a obnažené substráty a pomalý nástup vegetace poskytují prostředí citlivým druhům, které jinde nemají šanci. Lomy a pískovny se stávají centry biodiverzity a po ukončení těžby představují v dnešní intenzivně využívané krajině vzácné oázy klidu. Není žádnou výjimkou, že je místo bývalé těžby vyhlášeno maloplošně chráněným územím. Podmínkou pro zachování a rozvoj přírodovědného potenciálu těchto míst je vhodně naplánovaná a provedená rekultivace. Ukázkovým příkladem je zatopený lom Mašovice na Znojemsku.
Pralesy, skály a vyhlídky Hostýnských vrchů
Hluboké lesy, pitoreskní skály i malebné odlesněné hřebeny s roztroušeným valašským osídlením tvoří nejvýznamnější krajinné fenomény Hostýnských vrchů. Zdvihají se příkře a majestátně nad rovinami středomoravské Hané a směrem na jihovýchod plynule přecházejí v nekonečná pásma karpatských hor.
Štafeta smrti
Zima je zpátky a vy už určitě sypete ptá(č)kům do krmítek, abyste jim pomohli přečkat těžké časy, kdy v přírodě sotvaco najdou do zobá(č)ku. Za takovou pohostinnost jsou vám neskonale vděční, vždyť bez vaší pomoci by neustáli jedinou mrazivou noc. Pečlivě však vybírejte, co jim nabídnete a myslete i na to, že schyluje-li se u vás k epidemie ptačí nemoci nebo již dokonce propukla, je potřeba přikrmování na nějaký čas přerušit a s patogenem náležitě zatočit. Jak na něj jsme si pověděli již v lednovém čísle a na kuráž vám dnes převyprávím jeden smutný příběh o nemocné hrdličce zahradní.
Poznáváme naše hřibovité houby
V tomto díle si představíme asi nejkrásněji zbarvený druh, kterým je hřib Dupainův – Rubroboletus dupainii, který byl popsaný francouzským mykologem J.-L. E. Boudierem v roce 1902. Roste velmi vzácně v teplých listnatých lesích pod duby, buky a v jižní Evropě také pod kaštanovníkem jedlým. Jedná se o jeden z nejvzácnějších druhů, který doposud nebyl z naší republiky známý, ale v roce 2014 byl objeven na Moravě blízko slovenských hranic, kde je známo více jeho lokalit.